[ Mluvené slovo (Petr Novotný): ]
Tak, a todle byla písnička
se kterou u nás – u Fešáků – vlastně začínala
a která ji bleskově proslavila.   Hana Horecká.

            A                   D
Ona: Jak se znám, usínám a tónů pár mi asi schází
       A                          E            A
     a píseň, co tu skládám, nemá nápad, je to zlé.
                               D           A
     Když už půlnoc byla, u mě náhle stojí silák
     a povídá mi:
                    E             F#mi
 On: „Hellou děvče, Country jméno mé.
    D         E            A
     A začnem znovu na tom Gé.” 
                             D             A
Ona: Jste asi živý sen anebo přelud, který zmizí,
                                   E            A
     teď přišel noční tmou nad mým psaním držet stráž.
                                    D           A
     To máte zvláštní způsob, holce vstoupit do snění
     a zůstat.
                           E             F#mi
 On: Neříkej už nic, raděj zpívej to, co znáš.
    D        E            A
     A jeden refrén už je náš. 
     A                   D         A
Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
                              E       A
Ona: Začni hrát a každý z tónů je můj pán.
                         D         A
Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
                             E                   F#mi
     Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán.
     D       E           A
     A dobré jídlo, piva džbán. 

 On: Mám v sobě sílu hor a písní jižních rváčů,
     mužů, kteří chodí z deště pod okap.
     A dívčí slzy v stopách ranních, něhu v silných dlaních,
     klapot kol.
Ona: A smutný ženský, všude kam jsi šláp.
     Který vědí, co dokáže chlap. 

 On: Z mlhy stavím stan, podél tratí vzdušné zámky,
     pak se vracím domů z Apalačských skal.
     Jsem to, co denně zpíváš, co si skládáš po nocích
     a co chceš víc?
Ona: Vlastně nic, jenom zpívat pořád dál.
     Zpívat ten refrén, cos mi dal: 

Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
Ona: Začni hrát a každý z tónů je můj pán.
Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
     Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán.
     A dobré jídlo, piva džbán. 

Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
 On: A já jsem půda zpitá deštěm jako Dán.
Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
     Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán.
     A dobré jídlo, piva džbán. 

Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
Ona: Začni hrát a každý z tónů je můj pán.
Oba: Hrej, hrej country, hrej jako já.
     Jsme dusot koní divokých a modré trávy jsme lán.
     A dobré jídlo, piva džbán. 

[ Mluvené slovo (Petr Novotný): ]
Hana Horecká a Pavel Brümer, samozřejmě.