V tomhle světě plnym lží není proč se ptát,
tma je kolem nás.
V tomhle světě plnym lží není kam se skrýt,
všechno svírá mráz.
Nenech mě jít, ani já tě nenechám,
o nás dvou snít je to jediný co mám.
Kdo mi rány mastí zhojí,
kdo mi řekne dál musíš jít,
když jen všichni jak slepý stojí,
se ke mně sehne a dá mi pít.
Kdo mi rány mastí zhojí,
kdo mě zbaví špíny cest,
temnou nocí musím projít,
tvoje světlo, tvoje světlo mě bude vést.
V tomhle světě plnym lží statečný je žít,
nepodlehnout hrám.
V tomhle světě plnym lží, světlo od vás tří
vzít si nenechám.
Nenech mě jít, ani já tě nenechám,
o nás dvou snít je to jediný co mám.
Kdo mi rány mastí zhojí,
kdo mi řekne dál musíš jít,
když jen všichni jak slepý stojí,
se ke mně sehne a dá mi pít.
Kdo mi rány mastí zhojí,
kdo mě zbaví špíny cest,
temnou nocí musím projít,
tvoje světlo, tvoje světlo mě bude vést.
Někdy se prostě kácí i ten nejsilnější zdravý strom,
někdy jak stěhovaví ptáci chcem vyletět
a vidět celý širý svět.
Někdy se prostě kácí,
vím, že nikdy nenecháš mě v tom,
někdy jak stěhovaví ptáci chcem vyletět
a pak se vrátit zpět.
Kdo mi rány mastí zhojí,
kdo mi řekne dál musíš jít,
když jen všichni jak slepý stojí,
se ke mně sehne a dá mi pít.
Kdo mi rány mastí zhojí,
kdo mě zbaví špíny cest,
temnou nocí musím projít,
tvoje světlo, tvoje světlo mě bude vést.
