Org.E
   G               C               G
1. Padají stíny, ale není kam se hnout.
                   C           G
   Nedá se spát ani zapomenout.
   D          C           Hm        G
   Mám pocit jako bych měl duši z oceli,
   Emi7     D         C     G
   a že mé jizvy ani slunce nezcelí.

   D        C             Hm      G
R: Není kam jít i když by bylo načase,
   Emi7         D        C      G
   ještě není tma, ale stmívá se.

   G               C               G
2. Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích.
                   C           G
   Jako by za vším co je krásné, bylo něco co bolí.
   D          C           Hm        G
   Přišel mi dopis tak milý, samý cit.
   Emi7    D         C     G
   Napsala prostě co měla na srdci.

    D          C             Hm            G
R: A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase,
   Emi7         D        C      G
   ještě není tma, ale stmívá se.

3. Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu
   šel podle řeky až k břehům oceánu.
   Padl jsem na dno světa, níž než umím říct
   a v lidských očích už nehledám vůbec nic.

R: Jako by pravda byla vadou na kráse,
   ještě není tma, ale stmívá se.

4. Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl.
   Všem se zdá, že se hýbám, jenže jako bych otupěl.
   Jen stojím a myšlenky mi běží bůh ví kam,
   už ani nevím před čím jsem utíkal.

R: I modlitba mi zní jako vítr ve vlasech,
   ještě není tma, ale stmívá se.