V mládí často říkal jsem si, že mi patří svět, za peníze na holiče koupil krabku cigaret, po pár pivech myslel jsem si, že všechno znám a vim, když pak ale zavírali, zjistil jsem, že domů netrefim. Co jsem asi tenkrát od života chtěl, možná všechno, možná nic, radši jsem to zapomněl, když odbylo osmnáct, řekl jsem: "A dost!" a teď dělám muziku - ne pro peníze, ale pro radost.