Za hradbou a vodním příkopem tam za Pražskou bránou stojí slánský kostel hezkých pár set let ve svatém Gothardu vzpomínky nestárnou co nechtěj kroniky chceme povědět Bylo krátce před adventem kostelem zněly varhany na věži se rozhoupal zvon zas vyplašil havrany a na kůru stoupá pára od úst varhaníka Matěje mráz po oknech venku čmárá a on má na srdci závěje On trápí se trápí na duši má stín trápí se trápí hádejte čím Jó Dorotka Špetlů byla holka zlatá krásná hodná upřímná jenže byla dcerou kata v kostele má místo svý hezky od všech dál o čem pak si asi sní když Matěj nahoře hrál Ona trápí se trápí … Tajně Matěj brousil za tmy kolem slánské katovny Dorotka se z druhý strany naň dívala za okny Smutný Matěj po večerech na varhany žalmy hrál dokud se pak neudálo co si osud přál tak se stala tragédie smůla plivla lásce do tváře Špetle provdal Dorotku za kata Jana Mydláře Jak se to Matěj dozvěděl byl zoufalstvím bez sebe v očích slzy v duši bolest klečíc tu hledí do nebe A trápí se trápí… Pak se náhle tajně ztratil nikdo neví kam však než zmizel prý se dlouho modlil ke hvězdám možná se dal naverbovat snad si život vzal od těch dob však na varhany jeho duch tam hrál A já ho slyšel a i viděl tak mi věřte né faráři ten je divnej jako všichni který tvrděj nebo budou tvrdit že to žádná pravda není jeho duch tam trápí se trápí…