Svět je jako z porcelánu kam šlápneš, všechno se rychle bortí myšlenky plujou okolo tvý hlavy ty správná ale někde jinde bloudí, jinde bloudí Pak nevíš, kde ti hlava stojí a nevíš kde je nahoře, kde dole pak doufáš, že se všechno změní, se to změní a pak doufáš, že nebude to bolet Až ráno vyjde žhavý slunce kulatý až se ti hlava točí náhle zjistíš, že všechno jinak po tvém boku někdo tiše kráčí, tiše kráčí Pak nevíš, kde ti hlava stojí a nevíš kde je nahoře, kde dole pak doufáš, nebude se to měnit, se to změní a pak doufáš, že nebude to bolet Až zajde slunce a za tvá záda padne stín a všechno bude stejný až pochopíš, že budeš zase sama a obávat se další nové změny, nové změny Zas nevíš, kde ti hlava stojí a nevíš kde je nahoře, kde dole pak doufáš, že se to někdy změní, se to změní a pak doufáš, že nebude to bolet