Oblohou se vznáší noc i den a v tu chvíli vnímám,že tu jsem. I my světem klopítáme cestou nebeskou, strach jde s námi,stal se naší nevěstou. Kam se ztratil prostor,čas a sen? Pohltil ho oheň nebo zem? Kde jsou naše tajná přání? Nad propastí snů? Nad tím světem prázdnoty a všedních dnů. Ztrácí se síla lásky, jen hřích a splín, že bez nich dá se žít už nevěřím. Kde je světlo,slunce,stín a žár? Proč jdu posvý cestě tmou a sám? Knihu,co nám osud napsal, tiše otvírám, jizvy starých zápasů už nevnímám. Ztrácí se síla lásky, jen hřích a splín, že bez nich dá se žít už nevěřím.