Byla si krásně voňavá o věčnosti si šeptala, přesto sem s ránem odcházel jen pohled tvůj me provázel Měla si oči zasněné, kdo z nás si častěj vzpomene? Ve vzduchu visí obraz tvůj, i ten můj tajně opatruj! Zpovědnice na petlice, týden měl dál sedm dnů, třiatřicet, proč hned křičet, čas plyne i sousedům! Tvá kůže jako mušelín, drhnoucí zipy nových džín, ozvěny letních diskoték, z korálku roků náramek, Zpovědnice na petlice, týden měl dál sedm dnů, třiatřicet, proč hned křičet, čas plyne i sousedům! Měla si oči zasněné, kdo chce ať po nás hodí kamenem, jsme nekonečný seriál, každý je slavný kdo v něm hrál...