PR:Tmou si plynou skutky s lidskou tváří
zlou pustinou játra času žaludek páří
v potoce si klokoce tknutá žahavice, žízeň
v ponurém tom podvědomí zapomenem na svědomí
BR:To všechno znám, jak v dlani ji mám
mě srdce pálí, mysl šálí, jsem na ni sám
chtivý to děs - DĚS NOCI - co nezná čest POMOCI
jak dál být sobě král, chtít ...
RF:Vládnout - a přitom nemilovat
stárnout - přitom se nevychovat
plodit - však k tomu nemít ženy
rodit - stále být ponížený sebou
SP:V šachovém poli červených máků
stojím tu v koridoru svých malých pěšáků
pro krásu dámy, pro slávu krále
políčko po políčku, můj strážnej andělíčku
Ledem svý tělo neohřeješ
jedem kočárem bez otěží
stoupá nicotné chvění strachu
houpá se luna napjatá jak struna
MZ:Po bitvách šachy hrajem s osudy
po bitvách, jenom strach, vítěz z trubky zatroubí
mozaiky těl, při salvách z děl, na pokraj šel,
tak to chtěl - jak král svých stínů
SU:Rozsévač plev, zhoubný jak mor
rdousný jak hněv, vichřice z hor
busta všech bust, pláč rodiček
jak antikrist, křič co svíček
že nechceš mít rád ...
Jak slunce a perleť pomalíšů
svět květem, k čemu dalších vlád
pro jabloňový sad
Hrst lásky pro malou ratolístku
svět květem, k čemu dalších vlád
vždyť stačí jen mít rád
BP:Tvé nitro zarůstá bažinami
z mokřadel dusivý par
tlá plavuň a kámen na kameni
z křesadel jiskrná star
STRACH, hrozen, TAK JEZ,
na zem SE SVAL ať poznáš se blíž
NEJDE ovládnout, NEJDE si vládnout
MÁLO o sobě víš
Žeň zármutek jasem povětří
schizofren času pro lidskou rasu
teď vidíš nebe, dostal jsi sebe
zrozený jsi - proč?, neboj se a skoč
