půjdu a, kde se
země zatřese
zkusím pevně stát
s láskou k noblese
zášť a agrese
zkusím přemáhat
neuhnu před zlým
prstem nakreslím
nebe na svůj erb
smíchem přehluším
ďábla, když v duši
chystá další verb...
jenomže v lesech nad městem
svítí holiny sjezdovek
inverze proužků nad klíny holek
co za pár stovek ti vycucaj ptáka
jako kokosovej suk
a pak si v běhu vyberou z hotovek
a k tomu pivo
malý, ať jsou štíhlý
a zase běžej dál
aby to stihli
vystát další frontu
nejenom ke svýmu nechtěnýmu horizontu
úředních hodin, přepážek a cvakajících kas
a jasně, že je dráždí, jak si překážej
a obzor před nimi praská jako hráz
...když už se nelze chovat spravedlivě
chtěl bych to umět aspoň čestně
udržet svůj šíp na tětivě
a mířit - pokud možno - aspoň slovy - přesně
a hroty, co v nás zbrousil
nešťastně zrychlený čas
posílat do hlíny
tam, ať reznou si
ne v nás
