Mám čtyři mámy, někdy pět
a každá jinak voní.
Nechce mi ani jedna vyprávět,
kam jde, když chodí domů.
To pak další máma má přijde po ní.

Mám více než tři sestry, bratrů možná šest,
a každý jinak brečí.
To zní mi jejich pláčem celý svět 
a volám, že chci domů.
To pak náhle i já tu, mámo, slzy roním.

Co je to domů? Tam, kde to jako já voní.
Co je to domů? Můj pláč v mém malém pokoji.
Co je to domů? Tam, kde se nebojím.
Tam kde máma má je ráda, že mě má.

Jedna má máma dítě má,
takové, jako jsem já.
Je celé její po něm voní,
když chodí za ním domů.
To pak za mnou další máma přijde po ní.

Co je to domů? Tam, kde to jako já voní.
Co je to domů? Můj pláč v mém malém pokoji.
Co je to domů? Tam, kde se nebojím.
Tam, kde máma má je ráda, že mě má.
Tam, kde máma má je ráda, že mě má.

Chovejte mě má matičko jako z růže květ.
Chovejte mě má matičko jako z růže květ.
Chovejte mě má matičko jako z růže květ.
Chovejte mě má matičko jako z růže květ.
Jako z růže květ, jako z růže květ ...