Jen na chvíli pouhou jako stín přichází posvěcená touhou trápení nachází hledá prosté souznění proč nezvedá telefon? komu vše to říct? když tu schází právě on! Možná zejtra s kytkou bude stát na nároží jednou větou změní prokletí těch lží Lákáš mě dál jak to krásně duší zní lákáš mě dál milenkám pláč nesluší a rány svý pro pár vět nevnímáš lákáš mě dál... Dny se zas už táhnou a on nikam nespěchá a tak hvězd se ptá, zda ji jednou nenechá teď loudá se prázdnou ulicí je pouhou láskou plačící její němej svět jenž dřímal v temnotách náhle mizí po těch slovech, sladkejch hrách Lákáš mě dál jak to krásně duší zní lákáš mě dál milenkám pláč nesluší a rány svý pro pár vět nevnímáš lákáš mě dál... Spletitá jak souhvězdí může láska být, když má cíl vládnout a tvé touhy zhatí dřív než vůbec začnou žít osud ten je dán já to znám možná zejtra s kytkou bude stát na nároží jednou větou změní prokletí těch lží Lákáš mě dál jak to krásně duší zní lákáš mě dál milenkám pláč nesluší a rány svý pro pár vět nevnímáš lákáš mě dál...