1. Já už dlouho chci ti říct
můj svět není správnej
můj svět není víc.
Rád udělám čáru za tím vším
ale dostat tě sem zpátky
já nechci a neumím.
2. Víš už jsem to zkoušel tolikrát
ale nejseš asi důvod
abych na zem zase šláp.
Víc musel bych mnohem více chtít
a tak odkládám to stále
to svý sbohem slyšímm znít.
R: Počítá se noc, lásko, počítá se den
a tak proč, co nám dává sílu
hloupě zrazujem.
Počítá se pláč, počítá se úsměv
jenže chtěl jsem vlastní křídla,
chtěl ráj jen ve světě svém.
3. Mám a možná mám tě stále rád
dobře vím, že děláš správně
jenom nepřestaň se bát.
Znám cestu kterou má se jít
ale není příliš schůdná
prosím zkus z ní nesejít.
R: Počítá se noc, lásko, počítá se den...
4. Snad zas bude líp
snad se jednou zpátky vrátím
a možná uvidím a zjistím,
že i slunce svítí víc.
Zase na zeď budu psát
tobě i sám sobě dluhy vrátím
na prach spálím ty svý křídla
znám jen rub, chci vidět líc
5. Snad zas bude líp...
tobě i sám sobě barvy vrátím
tvoje ruce s vůní mýdla
stisknu v dlaních mnohem víc.
6. Já už dlouho chci ti říct...
