1. Počítáš znova jak týdny jdou věty jsou slova, někdy i lžou ty čekáš lásku snad tisíc dní přináší vrásku dlouhé trápení. 2. Co mně to říkáš, běž radši dál a proč se svlíkáš, já se tě bál zapomeň na mě, na moji tvář požaluj mámě že jsem velký lhář. R: Máš něžný pláč dobře víš co jsem zač znáš prázdná slova, samotu dní. Vzdává se den přišla noc, dlouhý sen ještě čekáš než jdeš spát pohlazení. 3. Jsi ještě dítě, všechno chceš mít neurazí tě můj věčný klid tak málo stačí a mění se svět tak to není k pláči, pár hloupých vět.