1. Počítáš znova jak týdny jdou
   věty jsou slova, někdy i lžou
   ty čekáš lásku snad tisíc dní
   přináší vrásku dlouhé trápení. 
   
2. Co mně to říkáš, běž radši dál
   a proč se svlíkáš, já se tě bál
   zapomeň na mě, na moji tvář
   požaluj mámě že jsem velký lhář. 

R: Máš něžný pláč
   dobře víš co jsem zač
   znáš prázdná slova, samotu dní.
   Vzdává se den
   přišla noc, dlouhý sen
   ještě čekáš než jdeš spát pohlazení. 
   
3. Jsi ještě dítě, všechno chceš mít
   neurazí tě můj věčný klid
   tak málo stačí a mění se svět
   tak to není k pláči, pár hloupých vět.