Já svěřil se známé, že mám slabé chvíle, snad vybledly časem mé růžové brýle. Říká, ať večer si zapálím svíčku a koukej do plamínku, koukej a ber to jak hříčku. To je kousek slunce, ta hořící svíčka, žádný obchodní trik, žádná matoucí klička. Říkám si pro proč ne, vyzkouším svíčku a hlavou mi běží, ber to, ber to jako hříčku. Všechno je právě jak být má, nic k oslnění a není ani tma. Měkké je světlo a měkké jsou stíny vzpomínáš lásko, já nebudu jiný. Rád se vracím a přivítám víčka, vzpomínáš býval jsem byla ji hořící svíčka. Všechno je právě jak být má, nic k oslnění a není ani tma.