Z cesty dlouhý se zas vracím 
ne tak šťastněj jako dřív, 
spěchat domů touhu ztrácím 
už tam není, kdo by na mě z okna kýv.

ref.: - Prázdnej dům a ty v něm nejsi, 
holá postel v krbu chlad. 
Nevítá mě malá Grace už tam není, 
kdo by řek mi: měj mě rád.

Už mě zbejvá jen dvě míle, 
šeřím plyn a nespěchám, 
už se blíží zrádná chvíle, 
pustej pokoj, v kterým sedím sám a sám.

ref.: - Město plný spících duší, 
pak můj, v něm teplej gin, 
pohled vzhůru, srdce buší, 
okno září, za záclonou její stín.

Lesklej nůž teď svírám dlaní, 
když znovu vzhlíd jsem do oken, 
druhej stín, co stál tam za ní 
ještě neví, že musí jít z kola ven.