H7  E   
E                                       H7                         
Můj táta byl jen střízlík, měl sílu nevelkou,
ale jak jsem ho znal, byl větší než král,
                    E     
jenom jedinou myšlenkou.
 
E                                      H7                     
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
                   E     
co děláš, to dělej rád.
H7  E   
    
E                                     H7                       
Když jsem se někdy díval, jak mámu objímal,
tak natáhnul krk a lišácky mrk,
                  E     
na to hned mi povídal.
 
E                                      H7                    
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
                   E     
co děláš, to dělej rád.
 
     E                                      H7        
Ač z tváří mu úsměv zářil, někdy taky smůlu měl,
pak zaplakal a když jsem se ptal,
                       E     
řek mi, proč bych nebrečel.
 
E                                      H7                     
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
                   E     
co děláš, to dělej rád.
H7   E   
     
E                                           H7      
Vidím ten den jak včera, když nám horečkou zbled,
ale dřív než zhas, stačil pozvednout hlas
                 E      
a pak mi řek naposled.
 
E                       
Nesmíš být nikdy líný, nesmíš se práce bát,
                H7    
jen se snaž, jak nejlíp to znáš,
                   E     
co děláš, to dělej rád,
   H7              E     
co děláš, to dělej rád.
H  E