Mapa nalepená na otočné desce z kovu pod bílým místem dotykem mnoha rukou vymazaná dívčí jména Nečitelné označení mé vlastní cesty Váhavě obracím tvář k jihu a v úlomcích něhy reklam hledím na veliké zvodnatělé město kde bydlí v ulici Na provázku Malé smutné dítě pravoslavného klidu chtěla být zmrzlinářkou vychodila sotva pátou třídu Zora Zora Zora Studí mě pohled za noci na velkoměsto plné hesel Jediné co o ní vím je e bydlela blízko u rozhlasu A eny v černém odkládají květiny na její zvadlou krásu Zora dítě klidu jela na dětském kole Zora zmrzlinářka s vlasy vlajícími jako itné pole Jako němý leták padá k zemi Proč? Kvůli čemu ? To u dneska nikdo neví Mapa nalepená na otočné desce z kovu Pod bílým místem dotyky mnoha rukou rozmazaná dívčí jména Nečitelné označení něčí cizí cesty