Poloimaginární ulice vymyšlený mikrosvět umělé světlo měsíce svět holých rukou vět Jdu sám po mostě Legií a myslím si asi to co ty hodiny skáčí dolů z orloje odbíjí osamělé šlápoty Mám v ruce zatykač na prosté věty které se derou samy na mysl imaginární polosvěty - já a ty za každým slovem číhá nesmysl Jedovatá zmije fantasmagorie nečeká skočí - a rozplývá se v povětří hle - Ecce homo - půlka člověka vyšel jsem z domu sám teď už jdeme dva a zítra budeme tři... Kolik nás bude pozítří?