V letní hospůdce ve stínu lípy sedává harmonikář A ždímá ze své heligónky Havajské honky-tonky blues Tvrdí že nikdy ani neměl vlastní slabikář Je z rodu lhářů a rád zpívá O zemích které nikdy nespatřil Plaví se po mapách za mořem piva Objeví za rum starý světadíl Vsadím se, že právě on bude ten první Kdo na Sahaře objeví jižní pól A teď tu sedí jako svatý v trní Zadák, co si dal svůj vlastní gól Tma mu k nohám skládá hřích mládí Neóny vrčí, když se zešeří Čas od času ho pípa jako žena svádí Řekne že ne, a pak za ní stejně zapadne do dveří Ukolébán chaluhami, Sargasovým mořem Poutník co nahý prošel město žen Bohatý na sny, chudý benátský dóže Prochlastá noc a prospí soudný den Papoušek Ara mu na rameni radí Jak dojít domů a neupustit džbán A jak si do důchodu užívat mládí Jak zůstat na věky patnáctiletý kapitán