Jetě mi voděnka naději nese slzička rosy po ráno v lese Jetě mě kamínek do dlaně zebe půjdu cestou necestou vedle tebe Jetě mě polibek na skráni studí polu ho po větru aby byl u ní Slzy na hladině dělají kruhy ze samé ízně slané studny Po ránu na mě zármutek padne chtěl jsem sny o tobě a neměl ádné A hned je po vem co kdysi bývalo přemýlím o vem vechno mě zklamalo Budu ti nádobou vědrem bezedným e jsi el za jinou a byl mi nevěrný Budu ti píalkou s mollovou tóninou vodou i studánkou líbeznou krajinou Kdybychom rostli jak stromy v lese to co se stalo odestane se Kdybys mi upletl korálky z duhy nebyl mě odvedl ádný druhý Kdybych tě uviděl tenkrát ve snu kamínku na dně k nohám ti klesnu Rozlité olovo osud mi ukáe nevěřím na slovo dokud se nestane Nevěřím na osud samotu krutou dokud tě odsud nenesu na rukou Kdyby mě měli nést hrobníci na márách byla bych ráda ach es mě měl kdysi rád Bude mi děvčátko smuténkou studnou hoď do ní semínko kruhy se uhnou Bude mi mládenče pramínkem v řece hoď do něj áteček vrátí se přece Navěky tvoje - blízko jak do nebe budu tě hledat rty dva kroky od tebe Kdykoliv kdekoliv... a naposledy nebude ani KDE? Nebude ani KDY