Plíživé světlomety slídí nocí
Osahávají ti tělo jako kdysi fízli
Sledovací psi cítí příchuť panenství
Nestoudnou sraženinu krve
Chtělas jen přivonět k noci
Ztratit se tam kde nás lízli
Mě naposled – tebe hned napoprvé
Tvá prsa majáky blikají do noci jako nádor
Svíčky hoří na oltáři hotelu Ambassador
Vězňové špatného svědomí
U huby pěna dní našlehaná tlačenicí u koryta
Starý nekonečný příběh – nasládlá moralita
Kdo ví co se dnes večer děje
Za staženými závěsy
V podloubí na náměstí v hotelu Totalita
Kus omítky tam padá hostům do polívky
A na zdi místo tapet mokré skvrny
Do sametu moli vyžrali malé dírky
Slaví mě Bratislava brní mě mezi Brny
Ty jsi má poslední a já tvůj prvý
Zlověstné ticho věští konec holého živobytí
Prochlastáváme se do bezvědomí
Řev neřestí v odsvěceném kostele
Zásoby pití tak do února
A já tě tak jako kdysi Bůh vidím pod sebou shora
Rohožky důvěry prošoupali tví přátelé mí věřitelé
Ti co si bezostyšně čistí boty svědomí
Před cizími byty
A nad námi svítí svatozář neonu hotelu Totality
Vstup jenom zadní brankou – výlučně pro elity
Tak jsi to chtěla
Pootevřenou rankou tvého těla
Vzlínají víry hotelu Totality
Orchestr hraje dumku až na dno beznaděje
Bezedné ruce žebráků si pohrávají s tvými city
Denní snění tramvajáků – co se to dodnes děje?
Za staženými závěsy
V saloncích hotelu Totality
