Proč je tak jiná má milá
dívá se stranou dává mi ruku?
Proč prsten v dlani ukrývá
a říká mi pane a ne kluku?
Někdo ji u vrátek čeká
volá ji zpátky - už jít musí
Nemá se zlobit a hledat dál
a ve velkém městě štěstí zkusit
Přijel jsem z války jako starý kůň
s hvězdou a kusem papíru který mi dali
Běžel jsem v blátě a dešti zpátky
a smál se a plakal
A kolem mě lidi šeptali „Toho jsme znali“
Odejdu k řece pít její klid
zahodím špínu a zlato
O chladných vlnách budu snít
a ptát se pohledy: „Můj Bože, stálo to za to?“
A z velkých a malých kamenů postavím
na rozcestí uprostřed polí kamenná boží muka
Dál ať jdou ti které dálka zláká
a zůstanou ti které něco bolí
