Země česká

Václav Neckář

Jednou vezmu svého syna za ruku 
A řeknu mu: Tak pojď tak pojď tak pojď
Po mezích a pěšinách 
Vyspíme se v dolinách 
A kopretiny budou naše loď

Nejkrásnější z nich si dáme do klopy
Mimovolně povytáhnem kalhoty
Hodinky si s kompetencí 
Zapomenem na kredenci
Krajina je jarem tolik hezká

Země česká…

Převlečená za dívku
Upíralas na mne oči země 
A bylas drobné postavy
S vlasy tam kam si vítr zamanul
A bylas křehká
S pažemi které odjakživa spočívaly
Nevědomky na mých ramenou
Takovou jsem tě poznal 
A tebe jediné mám stále plnou hlavu

Země česká…