Každý strom má svůj stín

Trollech

Déšť bije do jizev prastaré matky Země 
Kdo spatří neuchopitelnou krásu paní z jezera 
Kdo smí nahlédnout pod závoj vodní hladiny 
Šeptej v tmavých dnech slova kouzelná 
Každý strom má svůj stín 
Listí ševelí, jehličnany šumí 
Každý strom má svůj stín 
Zde tepe pravý život 
Každý strom má svůj stín 
V jeho chladu v srdci mrazí 
Každý strom má svůj stín 
Jejich království ne každý spatří 
Žádné světlo nevstoupí 
Pod jejich korunu 
Jen ten, kdo vchází s pokorou 
Cítí vůni jehličí 
Tam obrazy života vstoupí do jeho nitra 
Vejdi pod klenby mohutných vrásčitých dubů 
Dlouhý stín, v něm ohlodané kosti 
Staré, zetlelé v listí roky hnijí