Žiju v tom domě už tři a třicet let A pamatuju jaký byl domovník Vaněk To jak se snažil druhým rozumět A kolik práce tu udělal za ně Dříve náš dům jezdily okukovat davy Dnes už se před ním nikdo nezastaví Tak chátrá Jak ta chátra v něm, co nezná bratra Jak jiní než oni jsou vždy druzí Jak soudruzi shlíží na nás z patra Snažím se aspoň opravit schody Věřím že po nich můžeme k sobě blíž Nesnáším dobře sousedský neshody Pomalu vzdávám se touhy mít tu zdviž Jak by to bylo ale krásné Mít za kým jít když žárovka zhasne Jak by to bylo zase boží Kdyby dům ožil Zatím chátrá Jak ta chátra v něm, co nezná bratra Jak jiní než oni jsou vždy druzí Jak soudruzi shlíží na nás z patra Tak chátrá Jak ta chátra v něm, co nezná bratra Jak jiní než oni jsou vždy druzí Jak soudruzi shlíží na nás z patra Nevím kdy ale prostě se to stalo Že spolu doma taky mluvíme málo Od kdy jsme si cizí tak brutálně hodně Že není nic na čem se shodnem Mlčíme tak že to začíná křičet Zřejmě od doby kdy jsem odevzdal klíče Domovník řekl nestarej se o nic A všude je štěnic a všude je štěnic Už nemám nic ve sklepě Botník je prázdný Dál věřím mu slepě A kdekoho zazdím Když říká mi něco Nezajímá mě to Co je to s námi Mami, babi, teto Já chátrám Jak ta chátra sám neznám bratra Jak jiní než já jsou vždy druzí Jak soudruzi shlížím na vás z patra Já chátrám Jak ta chátra sám neznám bratra Jak jiní než já jsou vždy druzí Jak soudruzi shlížím na vás z patra Já chátrám Jak ta chátra sám neznám bratra Jak jiní než já jsou vždy druzí Jak soudruzi shlížím na vás z patra Já chátrám Jak ta chátra sám neznám bratra Jak jiní než já jsou vždy druzí Jak soudruzi shlížím na vás z patra