Hanka z. : Život letí jako blázen tím vesmírným vzduchoprázdnem. Jenom chvíli máš svý záření Nic se nedá nikam schovat, každý den a zas a znova nové do starého přemění Standa h. : Ten, kdo v kartách hledá rádce, horoskopů vyptává se, o životě nemá tušení Ten, kdo sbírá relikvie taky málo rozumný je K čemu takovéhle pachtění ? H: To chce znát S: Dobře znát H: Sebe sama S: Sebe sama oba: Tak to je velikánský umění H: Znát, co smíš S: To, co smíš H: I co nesmíš S: Zvlášť, co nesmíš oba: Tak to je velikánský umění H: Vždycky jít S: Vždycky jít H: Vlastní cestou S: Vlastní cestou oba: Tak to je velikánský umění H: To chce mít S: Vždycky mít H: Ruce čistý S: Ruce čistý oba: Tak to je velikánský umění Kdy se zvednout a kdy běžet, kdy je mnohem lepší ležet, to je velikánský umění Co dokážeš všechno stihnout, komu máš se z dálky vyhnout, to je velikánský umění H: To chce znát S: Dobře znát H: Sebe sama S: Sebe sama oba: Tak to je velikánský umění H: Znát, co smíš S: To, co smíš H: I co nesmíš S: Zvlášť, co nesmíš oba: Tak to je velikánský umění H: Vždycky jít S: Vždycky jít H: Vlastní cestou S: Vlastní cestou oba: Tak to je velikánský umění H: To chce mít S: Vždycky mít H: Ruce čistý S: Ruce čistý oba: Tak to je velikánský umění Vědět vždycky jak se tvářit, kdy máš vypnout a kdy zářit, to je velikánský umění. Když máš vztek a než bys vylít, jít do ohně vodu přilít, to je velikánský umění Kdy máš do hry všechno vložit a kdy líp zbraně složit, to je velikánský umění A přitom všem jenom stačí sám u sebe vždycky začít, to je velikánský umění