Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám, hraju si písničky tvý, co jsem ti psal, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? Pod polštář dopisů pár, co poslalas, dávám, píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, ti říct, že už ti nezavolám, pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy podved jsem všechno, o čem doma si sníš, teď je mi to líto. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky, dvakrát či třikrát - to ne i jednou je dost, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál? Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou, ti říct, že už ti nezavolám, pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy podved jsem všechno, o čem doma si sníš, teď je mi to líto.