Slunovratná noc (Ukolébavka)

Luboš Pospíšil

Šaty ti lehce letně povlávaj
a lačný rety vprostřed věty zamykám,
tam v druhým patře schovanej je ráj,
stěny ví svý a taky strop zná hlavolam.
   
Posečkám na chvíli,
mám a nemám čas,
vůně se spojily,
probíjejí v nás.
   
Tvůj motýl zakrouží, oči přimhouří.
   
Světlem nasycen
nachýlil se den,
něžná bude tma
a v ní jen my dva.
   
Vteřina líná plazí se jak had
i vlákno žárovky je jemně napjatý,
otvírám okno, aby mohlo brát,
ptačí pluk přepisuje sbory v Devátý.
   
Nepočkám na chvíli,
jdu ti na pomoc,
stíny se propnuly,
slunovratná noc.
   
Tvůj motýl zakroužil, do ticha se vpil.
   
Porcuje se tma,
když jsou na ni dva,
horká letní tma
a v ní jen my dva.