Zdá se mi, zdává
Když tmou poprchává
Že stejný den tu byl už jednou
Můj krok se zvolní
Jdu sám cestou polní
A proč, kdoví, oči mé se zvednou
V tmách se mi zjeví ta dívka,
co neví
Že já pro ni možná,
že bych pohnul skálou
Má chůzi laní a já volám za ní
své: „haló“
„haló“
Zdá se mi, zdává
Když déšť nepřestává
Že znám tu noc
Že znám tu samou
Ptám se v tom mžení
zda má dívka není
jen hříčkou snů
těch snů co klamou
V tmách se mi ztratí
chce žít bez opratí
jen mávne mi možná tou dlaní malou
Svá tajemství má
kdo ví, zdali v ní má mé „haló“
„haló“
