Am Dm G C Am
Am Dm
1. Někdy si říkám, jestli ještě znáš mý jméno,
G C Am
a jak často na mě myslíš, když jdeš spát.
Am Dm
Na zítřek v televizi hlásí zataženo,
E Am
a v mý hlavě už tak bude napořád.
2. Život jde dál, lásko, musíme si zvykat,
a není dobrý na tý cestě zůstat sám,
pro jeden smutek nemá cenu stokrát vzlykat,
když má svět otevřenou náruč dokořán.
C Am
R: A co bylo dál, jenom vítr,
F G
po nebi se mraky honily.
C Am
A co bylo dál, jenom vítr,
F G Am
stromy se až k zemi sklonily.
3. V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.
R: A co bylo dál, jenom vítr, po nebi se mraky honily.
A co bylo dál, jenom vítr, stromy se až k zemi sklonily.
4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž.