1. Je skoro ráno a padá déšť, ale mohla jsem se v čase splést, 
   vždyť už se celou věčnost toulám v ulicích. 
   Jseš tu se mnou a je nám fajn, pár kolemjdoucích už nás znaj 
   a co si myslí, mě nějak obzvlášť netíží. 
   Bez bot se touláme dál, i když teď prší ještě třikrát víc.

R: /:Déšť nám padá do vlasů a jeho kapky mě hladí po tvářích, 
   v ulicích už se rozednívá. 
   Jenom stůj a vnímej tu krásu, 
   vždyť víš, že všechno jednou odeznívá.:/

2. Je skoro ráno a prší dál a mě se nádhernej sen zdál, 
   že se s tebou někde toulám v ulicích. 
   Že spolu jdem, ani nevím kam, já naslouchám tvým povídkám 
   a ten déšť nám vlastně vůbec nevadí. 
   Bez bot se touláme dál, i když nám prší ještě třikrát víc.

R: /:Déšť nám padá do vlasů a jeho kapky mě hladí po tvářích,
   v ulicích už se rozednívá. 
   Jenom stůj a vnímej tu krásu,
   vždyť víš, že všechno jednou odeznívá.:/