G Cmi7 1. Vím, to se stává, že lidé jdou,G Cmi7 léta se míjejí a slepí jsou.Ami7 D4 G Emi Tvář kterou ve snách v očích máš, á,C H7 Emi D4 tam, kde ji potkáš, nevnímáš.G Vím to se stává, (je to zvláštní)Cmi7 že lásky snáz (v sněžných závějích)G hledáme v dálkách (smysluprázdných)Cmi7 než blízko nás (když Tě míjejí).Ami7 D4 G Vím, že mě stokrát potkávášEmi (má tě ráda a on rád tě má),C H7 Emi Ami G vím, že mě stokrát nepoznáš, ani já.G R1: (Ať se soužíš, ať jsi ztrápenáEmi vždyť ty toužíš a on rád Tě má,C je to láska i když tvář nemá) Vím, já to vím,Ami7 D7 (jméno a příjmení, místo a stáří)A Amaj Je to vzácné, je to souznění,F#mi F#mi2 je to láska, je to sblížení,D D6 je to nádherný dotyk vzdálený,Hmi7 E7 vím kdo jsi, vím co jsi, máš tisíc tváří 2. Čím se to stává, že oči dvou léta se míjejí jak rána s tmou. Víš, je to zvláštní, řekni sám, že si teď s tebou povídám. Proč náhle přání (každá hláska), co v očích máš (něžné souznění), marně se brání (je to láska), mám asi táž (je to sblížení). Sním, že Tě stokrát potkávám (má tě ráda a on rád Tě má). Sním že Tě stokrát poznávám blíž a blíž. R2: (Je to krásné, lidské souznění, vskutku vzácné, vskutku sblížení. Dotyk blízký, dotyk vzdálený) Vím, já to vím. (jména a příjmení v lásce ti dávám). Oči snílků, něha smíření, to je láska, to je sblížení. Prudká závrať, sladké toužení, vím kdo jsi, vím co jsi, věčnou se stává.H Hmaj7 Je to vzácné, je to souznění,Asmi Asmi2 je to láska, je to sblížení,E E6 je to nádherný dotyk vzdálený,C#mi7 F# Ví kdosi, ví cosi, má tisíc tváří. C# Fmi F# G# 7