Tulák má v poli stoh pak jen pár bosých noh já vím co mu zbývá. Na slámě tiše snít za obzor pěšky jít on si přesto zpívá. Je to neznaboh jak by se modlit moh on si pořád jen zpívá že doma na stráni se vítr prohání a že tam voní hloh. Já se vrátím já se vrátím když srdce mám kompas i krám. Já se vrátím já se vrátím na cestu k vám se ráda dám. Kolik let odsedět čtyři tři nebo pět ještě vězni zbývá? Chleba kus vody džbán na řetěz upoután on si přesto zpívá. Chtěl by povědět několik všedních vět když se ven oknem dívá. Oázou na poušti je ten kdo odpouští co světem stojí svět. Já se vrátím já se vrátím i když se ptám kam jíti mám. Já se vrátím já se vrátím jak racek bílý k písčinám. V období dětských her hraje se vždycky fér dětství je voda živá. Nikdo nám nebrání nabrat ji do dlaní čas je liška lstivá. Nemá charakter hraj dej nebo ber a tak nám už jen zbývá pustit film pozpátku jít hledat pohádku na místa dětských her. Já se vrátím já se vrátím do dětských snů a k dětským hrám. Já se vrátím já se vrátím já cestu zpátky dávno znám. Dala jsem na pospas pohledy gesta hlas jsem už jen napůl živá. Osudem zkoušená samotou zkroušená tak to už někdy bývá. A jak běží čas zdá se mi že se zas nade mnou rozednívá. Jen refrén ohraný sype sůl do rány a pálí jako ďas. A já se vrátím, já se vrátím, co bude dál zpaměti znám. Já se vrátím já se vrátím jak ten kdo dlouho zůstal spát.