1.  Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,
    v zemi škvíry sluncem letním vyrytý,
    a pod křížem u plotu trčí svíčka bez knotu
    tady leží Johny kulkou zabitý.
R.  Nad hrobem stojí dívka bílá,
    jak ta svíčka, co už dávno nehoří,
    kytku chvějící roku svírá
    a pak ji tiše na hrob položí.

2.  Žlutá kytka usychá, váza napůl vylytá,
    Johny smutný voči do tmy ubírá,
    hledí slepě nahoru až k bílýmu mramoru,
    kterej dveře k němu dolů zavírá.
Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá,
     modlitbou pláč svůj provází,
     a k poslednímu sbohem síly sbírá,
     a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází.

3.  Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,
    kroky mizí vítr bílej přízrak svál,
    a pod křížem u plotu leží svíčka bez knotu
    a i Johny, co tu dívku miloval.