Je králík pokusný, a stříhá ušima, je králík pokusný, však taky duši má tu duši ušatou, tu duši pokusnou a oči pláčí tmou, dokud neusnou. Ty oči králičí, ty oči ušaté ty oči vykřičí, že ho tak necháte vy páni vědci, malýho králíka kterýho z kůže už bolest vyslíká... Dělejte pokusy, řežte ho na kusy ať nikdo nezkusí tak jako on. A kdo se pokusí řezat i pláč, tichý pláč králičí, koho to nezničí... Ať mi to přesně vylíčí... a každou slzu zvlášť! Je králík pokusný, a stříhá ušima, je králík pokusný, však taky duši má tu duši ušatou, tu duši pokusnou a oči pláčí tmou, dokud neusnou...