Přišla po Bílý hoře pro Slaný velká rána Ztracený výsady, poddanství ze Smečna pána Z pokut a obrovskejch daní dávno přešel smích A krajem se toulaly vojska císařských Nebylo nikdy tak zle jak teď za Martinice Od jara do zimy vojsko Fridricha Maršvice V okolních vsích vzali žoldáci pár lidí na máry Bezmoc a zoufalství padly i na slánské Ovčáry Strašidelná, smutná i zlá je příhoda Po který tu jeden strašák zbyl Čtyři sta let, to máte hned Straší tu teď jeden, co si to zasloužil Raboval landsknecht, lásku chtěl po jedný z panen Prchala do Luží s vědomím, že je s ní amen Dostih ji před blaty, na zem ji chudinku zatáh Netušil, že je mu mládenec té dívky v patách Žoldák měl smůlu, čepel kosy byla dost ostrá Mládenec běsnil, jak dělaj to vraždící monstra Řev zazněl do šera, tráva se zbarvila krví O hlavu přišel, kdo násilím chtěl býti prvý Strašidelná, smutná i zlá je příhoda Po který tu jeden strašák zbyl Čtyři sta let, to máte hned Straší tu teď jeden, co si to zasloužil Za vlasy uchopil mládenec uťatou hlavu Vztekle ji zahodil do blat ve vysokou trávu Tělo dál odtáhnul, než oba zmizeli zdárně Hledali ve Slaném vojáka císařští marně Za týden žoldáci odešli a kraj se přestal bát Ovčárští chasníci šli tělo landsknechta zakopat Hlavu však v bažinách nenašli – tak už to chodívá Od těch dob se tam zjevuje a pocestné strašívá Strašidelná, smutná i zlá je příhoda Po který tu jeden strašák zbyl Čtyři sta let, to máte hned Straší tu teď jeden, co si to zasloužil Strašidelná, smutná i zlá je příhoda Po který tu jeden strašák zbyl Čtyři sta let, to máte hned Straší tu teď jeden Umrlčí hlava – vždyť si to zaslouži