Prolog života

Čp. 8

Emi C G D Emi
(předehra)

Emi               D
Podívej se nahoru nad sebe,
Emi              D
slunce zaklonilo hlavu,
Emi               D
tím udělalo díry do nebe,
Emi              D
co vedou k širým světům.

       C                                 G
Já tím stál a kolem mě bez zájmu utichal den,
          C                          G
bez zájmu voněly kytky a zavíraly se jen,
           C                                   G
to všechno proto, že kolem nich vítězil neživý svět.
         D
Co bylo předtím?
        Emi
Co bude potom?
        D           Ëmi C G D Emi
A co je teď?


Kdyby každá hvězda stříbrná byla,
lidi by do nebe koukali,
pak by z něj černá smůla zbyla,
oni by si je strhali.

Jenom výplatní páska a kolik za to můžu mít,
koukejte tohle je život, nic ostatní nemusím mít.
Učte se děti jednou takhle budete žít i vy!
A co jsou kytky?
A co jsou ptáci?
A co je slunce?

Nebrečte děti když dostanete
za to, že zlobíte,
nebrečte děti když dostanete,
že se nerady učíte,

ale začněte brečet, když přijde sváteční den,
kdy místo dárků dostanete k radosti peníze jen.
To zavřete oči a prosím vás nenastavujte dlaň!
To není radost.
To není dárek.
To je jen daň...

Emi C G D Emi
(dohra)