Rébus

Cermaque

ona jen sykne nebuď tak vzteklej 
on po ní sekne pohledem 
nech si ty kázání 
až budem v pekle 
jestli tam teda dojedem
    
ona se cítí v těle jak maso v konzervě 
a on k ní trousí cosi o tom 
že teď mají v Lidlu ve slevě 
sardinky v tomatu a žrádlo pro psy
    
vlak stojí v krajině jako ve zvláštnim rébusu 
jen samý válce slámy a kvádry skladů 
s křížovkou na klíně na místo ubrusu 
v stojatý hladině se blížíme k Hádu
    
pak se sebou vlak cukne 
a on ji bezděky za loket přidrží 
ona ho beze slov po tváři pohladí
    
oba i po letech dál nejlíp svedou žít 
když takhle o sebe zavadí ...