1. Ten, o kterém zpívám, má postavení, uléhá do čerstvých růží, vybaven hračkami k pobavení, vyvázne se zdravou kůží. R1: Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí, dětem šel hubovat soused Mikuláš a dva čerti parohatí. Ti najednou ho obstoupí a začnou na nože brát. 2. Kdo bude vítěz, kdo poražený, pečlivě každý si hlídá, on ty svý tři zuby vyražený, oni zas, co odpovídá. R2: Když se jim přece jen postaví, chystají barvu z peří, on si však žádá i vysvětlení, a tak ženou ho ode dveří. A najednou zas obstoupí a začnou na nože brát. 3. Tma někdy nebývá dobrotivá, ti, kdo v ní jsou, tak to chápou, obavy před sebou každý skrývá jak city před nevlastním tátou. R3: Zoufalý sjedná si příměří v koutě a na kolenou pod sebe schová svůj vlastní stín v téhle hře na honěnou. Probůh, ať mě nechají, a nezačnou na nože brát... 4. Teď už nás ani smrt nerozdělí, s jinými karty si míchá, ten dopis nechtěl být posmutnělý, čertík mi do něho dýchá. R4: Peníze vymáhá podvodník, jemu se předem platí, ale otvírat, když zvoní Mikuláš, lumpům se nevyplatí, čerti najednou vás obstoupí a začnou na nože brát...