Rány

Argema

   Hm  G  A  D  A   Hm  G  A  D

   Hm
1. Chladný ráno, pálí mráz,
   G                         A
   po flámu jsem, na taxík nezbylo mi zas,
   pěškobusem kráčím sám,
   když potkám smutnou vílu, kapesník jí dám.

   Em                 F#m
*: Nechal ji v parku uslzenou,
   G                 A
   jak zvadlou růži odhozenou,
   nejsem princ, tvář mám neholenou,
   říkám: vstaň, život jde dál!

    Hm             G
R: Rány od života bolí,
    A                       D
   pár jsem jich slíznul i já,
   prohrává ten, koho skolí,
   láska zle pochopená.
R: Rány od života bolí, ...

2. O rok starší, v tváři šrám,
   v tom parku dostali mne, zase jsem byl sám,
   jak tak ležím, procitám,
   tu tvář jsem někde viděl, odkud jen ji znám?

*: Tentokrát jsem já na kolenou,
   zvedá mou hlavu zkrvavenou,
   jak jsem jen mohl zapomenout,
   říká: vstaň, život jde dál!

R: Rány od života bolí, ...
R: Rány od života bolí, ...