Měl bych se ptát, jak můžu ti dát to co hledám na konci svých cest, z očí ti číst jména těch míst, za noci mít dlaně plné hvězd. Jak slabá žena vydrží, když orel náhle začne mávat křídly, když touží letět nad strží a nad řekou a venkovskými sídly? R: /:Na to lásko neodpovím. Na to lásko neodpovím. :/ Říkáš jen běž a ber si kde chceš, stejně tě to táhne já to vím, do starých měst, kde necháš se svést, i tam kde stoupá z ohňů dým. A doma všechno v pořádku, jen děti někdy o něco víc zlobí, tak proč se stýská při pátku i o vánocích, když se stromek zdobí? R: /:Na to lásko neodpovím. Na to lásko neodpovím. :/ Až bláznivý svět mě otočí zpět, přinesu ti kousek nebe s duhou, nepůjdem spát, mám po tobě hlad, vlasy svážeš bledě modrou stuhou. Já zavoním ti po dešti a tabákem a trochu starým vínem, a budeš se ptát na štěstí a proč jsou slova někdy jenom rýmem. R: Na to lásko neodpovím. Na to lásko neodpovím