1. Nazývali je netečná generace
   a sami byli zbabělostí opilí
   nutili je zpívat a radovat se
   a jejich synové jim vyčítali že je zplodili

2. Šetřili síly aby mohli šířit násilí
   prodávali Boží tělo jako potravu
   ve jménu moci otců Bohu zasvětili
   dětskou křížovou výpravu

3. Dějiny válek je ovívaly vůní vějířů
   zástupy matek vyšívaly ornamenty na monstrance
   korouhve otců vlály kolem stolů verbířů
   a bubny bubnovaly hymnu netečné generace

4. Bojovým heslem jim bude nesvoboda
   štítem čítanka a zbraní holé ruce
   znamením kříž svěcenou vodou nuda
   pancířem nevinnost a kruté dětské srdce

5. Cestou do svaté země trpěly nemocemi
   na čelech měly vypálená jména žen
   plodily náhodně děti sami ještě dětmi
   před sebou ráj anděly s kyticemi
   za sebou poušť oheň a soudný den

6. Bloudily zemí s dětskými meči odplaty
   dávaly život za smrt údery bubnů omámeni
   starci je vítali s hračkami a květy myrty u brány
   a dětská armáda jim oplácela utrpením

7. Nosili malé válečníky jako bohy na rameni
   prosili slunce aby svítilo navěky
   a malí křižáci únavou míru opojeni
   házeli amulety jako loďky z kůry do řeky

8. A vlny omývaly oblázky dětské víry
   vínem pravdy trpčím nežli víno lži
   moudřejší pokolení je povolalo s hanbou zpátky
   dali se na cestu tak něžní zmatení a zastrašení

9. Bojovou zástavou jim byla pokora
   štítem čítanka a zbraní holé ruce
   chlebem vidina svobody a vodou vina národa
   pancířem pokání a odpuštěním kruté dětské srdce

10. Šli s hlavou svěšenou pod vítěznými oblouky své země
    zpovídali se rodičům z hříchů svých vlastních vrstevníků
    a slunce zapadlo tak hrozivě a temně
    za sochy z kostí dětských mučedníků

11. Utrpená strádání nesli na skráních spletené do kytek
    plakali na znamení míru který jednou zvítězí
    vlastní otcové je pochytali jako dobytek
    a prohlásili sami sebe vítězi

12. V těch navrácených dětech zatratili sami sebe
    odsoudili se k samotě svou vlastní nenávistí
    vyvraždili svou vlastní výpravu do zaslíbené země
    tak nicotní ubozí a sebejistí

13. Osudem otců bude navždy zbytečnost
    svědomím čítanka a holé dětské ruce
    odplatou nenávist výčitkou netečnost
    prokletím vzpomínka na jejich vlastní dětské srdce