Na montérkách svítí olejové skvrny 
skelný pohled zavádí do krajiny NIKAM 
Stojí o berlích zkroucený od obrny 
sahá hladově po dílenských klikách 
Otírá si ruku o špinavý hadr 
zdráhá se ohlédnout ...dnes naposledy 
Soustruh se točí naprázdno 
fabrika míchá svoje jedy 
-- Vrate mi moji práci pane paráku 
jsem starý dělník -- 
žmoulá čepici jako kdysi za stávky 
A jeho parta hraje karty 
padají nadávky 
a na tramvaj chybí dvacetipětník 
Pod paží nese knihy svázané špagátem 
student v sešlapaných botách 
Pionýrka v šátku zdobí pomník akátem 
kytice voní jako zbytky sněhu v horách 
Pokývá skloněnou hlavou 
je mu sladce mdlo 
a jako do tance 
morové ohně planou a hoří monstrance 
Slabší vyhrává a silnější ztrácí 
chléb a hry a právo na práci 
Bývalý filosof žebrá u bran Tatrovky 
doufá že se dveře pohnou 
v kapse má řád práce a číslo do fronty 
potvrzení že kdysi stavěl širokorozchodnou 
Nosí sebou stále 
nabroušenou lžíci zastrčenou do boty 
a do noci vysedává nad výtiskem 
Bytí a nicoty 
Prodává všechny knihy aby zahnal hlad 
ukládá pravdu do paměti 
To jenom hesla v čítankách 
Lidé bděte 
měl jsem vás rád 
PRAVDA VÍTĚZÍ 
a roky letí 
a roky letí