V hlavě mám malej sen,
občas pustil bych ho ven,
jenže sen nechce jít.
Ve světě, kterým jsem,
by se asi tenhle sen
nemusel všem hodit. 
    
Nikam nespěchám,
a tak si ho nechám,
aby bylo o čem snít.
Nikam nespěchám,
a tak si ho nechám,
aby bylo pro co žít.
Pro druhý žít. 
    
V tom snu leží na všem prach,
pod ním zrada, smůla, strach.
Z nenávistí peřiny.
Všechno měří hodiny.
Život jsou jen vteřiny,
vteřiny bez viny. 
    
A ten sen čeká na člověka,
co bude chtít jinak žít.
A ten sen čeká na člověka,
co bude chtít lépe žít.
Pro druhý žít. 
    
A ten sen čeká na člověka,
co bude chtít jinak žít.
A ten sen čeká na člověka,
co bude chtít lépe žít.
    
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít. 
Pro druhý žít.
Pro druhý žít.