Zůstalo mi náledí
tam kde kdysi kvetl sad
Jsem jak vzácné housle
Každý má strach na ně hrát
Chybí ten kdo by je ladil
Pak dal tónům řád
svým: "Mám tě rád!
Jako housle visím
na zdi denních všedností
Kdy já budu čísi
Kdo mě z ticha vyprostí
Cítím ve strunách své chvění
písně o Ženě
Sny každodenní
pláčem ztajené
Krůpěj obléká
denně moji tvář
Pravda odvěká
je kalendář
Krůpěj obléká
vrásku zrozenou
Co se Ženou
nedotčenou
Krůpěj obléká
místa k líbání
Dokud nezplaním
já sním
že se všechno změní
Housle budou hrát
věčnou píseň záhadnou:
"Měj mě rád!"
Čekám a stárnu
Snad někdo mi něco vzal
Od Krásna mířím k Marnu
a můj sad je holý dál
A mé housle
jsou dál tiché
Není kdo by hrál
A Život zní svou písní
opodál
Krůpěj obléká
denně moji tvář...
