Lorraine: Zas jeden pasiáns, co vyjít moh už málem.
Zas dáma srdcová se míjí s černým králem.
Hru balím s klidem rutinním,
ne, karty z toho neviním,
že mezi mnou a mezi ním
se propast stále hloubí.
Čtu denně v jeho grimasách,
že pláč, co cítím na řasách,
by jeho duši nezasáh, nezasáh,
nezasáh...
Profesor: Stav Draculův je nezměněn,
mě trápí jen
ta psyché!
Lorraine: Vem vína číš,
vždyť s tou, jak víš,
i trápení je liché.
Profesor: I když dosti má sil,
buďme k němu vlídní,
hrozí schizoidní,
lunatický stav!
Lorraine: Jak ti přístroj hlásil,
pán je bez nesnází,
co mu tedy schází,
když je vlastně zdráv?
Profesor: Cosi velmi podstatného
pod srdeční chlopní.
Vampýři už podle mého
citu nejsou schopní!
Lorraine: K přístroji mě zaveď dolů!
Profesor: Tam ty nesmíš vstoupit!
Lorraine: S tebou můžu! Však to spolu
zvládnem, nejsme hloupí!