Lucie Bílá (A) a Martin Pošta (D)
D: Ty jsi
A: Anděl! A ty
D: Ďábel!
A: Bůh vidí
D: Svý lidi.
A + D: Vždyť to známe
Žádnej z nás to nemá rád
nemá rád
Že my dva se furt budem prát.
D:
Ty máš pěkný háby
mám hříšníky vábit
jak k tomu příjdu?
Mám nejhorší třídu!
Ty křídly máváš
mně vinu dáváš
ty seš ta svatá
ty seš vysmátá
Já jsem ten zlej
ten prokletej
Jen víra – víra
Kdo za to může?
Jsem chlupatá kůže!
Já ode zdi ke zdi
ty na mráčku jezdíš.
Ty máš pěkný háby
mám hříšníky vábit.
Jak k tomu příjdu?
mám nejhorší třídu!
Ty křídly máváš
mně vinu dáváš.
Ty seš ta svatá
ty seš vysmátá
já jsem ten zlej
ten prokletej
S tebou chci jít
Do nebe! Ó – Aleluja!!!
A:
Buď pánu chvála!
Věčná – stálá!
Slyš andělské kůry.
Dyť oni kynou ti zhůry
Hele – řekni mi spíš
proč se nepolepšíš?
Si pohlednej hoch
líp si dopadnout moh!
Ó – aleluja.
Zlej nejsi – o né – zlej.
To tvý „blé – blé – blé“
mě svádí – ty seš vážně rozkošnej!
V mém obětí v zápětí vezmu tě.
Tak pojď mezi moje bílé perutě!
Do nebe... Ó aleluja!
Zlej nejsi – o né – zlej.
To tvý „blé – blé – blé“
mě svádí – ty seš vážně moc rozkošnej.
V mém obětí v zápětí vezmu tě.
Tak pojď mezi moje bílé perutě!
