Znáš to líp než já, slova jsou bláznivá Vymyslela jsem si jenom jednou jednou božskou zábavu, zbývá mi už jen chvilka s vytouženou představou Musím se smát, jak hluboký tón pod prahem slast má kouzelná moc, A on se tváří, že tak to má rád, oči mu září až mám z neho strach, člověk někdy ituici odhodí rád za hlavu, neříkám to proto, abych zničila tu náladu, musím se smát pro vědomí, medovej hlas,ta snadno jsem k mání Bláznivá jsou slova, smyslem si pohrávám Medová říše plná svítání Jakási chvíle čeká, neslyší klid, před bouří spí přímo v ní. Kolem ticha mračna zdání o útesy rozbíjím, tlukot srdce poklid ruší, představy sve dopíjím, v podvědomí jsou kola tmavá, pod prahem slast, má touha zvaná, nač kazit co nás oba blaží, skutečnost to spolyká, lenivé dny, kdy se štěstí rozpustilo v myšlenkách Musím se smát jak hluboký tón pod prahem slast má kouzelná moc, A on se tváří, že tak to má rád, oči mu září až mám z neho strach