Já držím pohár ve své dlani,
je zpěněný a přetéká.
já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Jenž čeká, zdali víno jeho
se do brázd vyschlých rozleje,
na snivých květech v jiných světech
zda zavěsí své krůpěje.
Jenž čeká, zda se sehnou květy
pod onou tíží ku zemi.
jenž čeká, zdali jiné světy
rozzáří svými vůněmi.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
já držím pohár ve své dlani.
Své srdce, které přetéká.
Své srdce, své srdce
Své srdce, své srdce
které přetéká
Své srdce, své srdce
Své srdce, své srdce
které přetéká
